Hollywood Night

22. červenec 2009 v 19:00 hod.

Obecní dům

Účinkují

ČNSO / Marcello Rota, dirigent

Program:
Hudba z filmů
Pro hrst dolarů – Hodný, zlý, ošklivý – Harry Potter – Vinnetou – Podraz – Ohnivé vozy –
Sedm statečných – Shrek – Rocky – Červený drak – Takoví jsme byli – Tři mušketýři – Sladký život

Mnoho legendárních filmů ze 60. let si zaslouží stálou pozornost diváků díky kongeniálnímu spojení obrazu a hudby. Jedinečné tvůrčí partnerství, jaké měl například Sergej Ejzenštejn se Sergejem Prokofjevem, se najde zřídka a práce takového tvůrčího tandemu opravdu nestárnou. Jasně o tom svědčí díla dvojice Sergio Leone a Ennio Morricone (* 1928) či Federico Fellini a Nino Rota.


Leone a Morricone byli spolužáci. Když si režisér povolal tohoto absolventa Konzervatoře sv. Cecílie v Římě k filmu Pro hrst dolarů (1964), vytvořil skladatel model pro všechny další westerny. Jedinečný výsledek spočívá v nezvyklé instrumentaci (použití zvonů, elektrické kytary, harmoniky či brumle) a nápaditým melodiím. Přestože Ennio Morricone složil hudbu ke čtyřem stovkám filmů nejrůznějších žánrů, jeho jméno je navždy spojeno s tzv. spaghetti westernem. Morricone vzpomínal, že natáčení filmů probíhalo podle Leoneho přání až po dokončení hudby: skladatel hrál hercům přímo na place, aby je správně naladil.

Do nevelké přihrádky „legendární“ patří i film Sedm statečných (1960), jehož partitura je dílem Elmera Bernsteina (1922–2004), žáka a chráněnce Aarona Coplanda. Bernstein byl plodným autorem divadelní a scénické hudby, ale také sám hrál a tančil. Úžasná je jeho jazzová hudba k filmu The Man with the Golden Arm s Frankem Sinatrou, ale přímo kultovní status si vydobyl mezi anglickými fotbalovými fanoušky, kteří během zápasů zpívají jeho pochod z filmu Velký útěk.

Nino Rota (1911–1979) byl zázračné dítě. Rodák z milánské rodiny hudebníků studoval na římské Konzervatoři sv. Cecílie u Alfreda Caselly a už jako dvanáctiletý složil oratorium, které se uvádělo v Miláně a Paříži. Díky stipendiu Curtisova institutu pobyl dva roky v USA. Po návratu získal univerzitní diplom z literatury a později se věnoval vyučování. Napsal dlouhou řadu orchestrálních i scénických děl, nás dnes ale zajímá jeho hudba k filmům. První filmové partitury Rota zkomponoval ve 40. letech. Mezi režiséry, s nimiž spolupracoval, najdeme největší jména oné doby: Lucchino Visconti, Franco Zefirelli, Francis Ford Coppola (hudba k druhému dílu Kmotra z roku 1974 byla oceněna Oscarem) a především Federico Fellini, jehož byl Rota výhradním skladatelem od roku 1952. Dnes si díky hudbě Nina Roty k filmu Sladký život (1960) můžeme vybavit například scénu Anity Ekbergové a Marcella Mastroianiho ve fontáně di Trevi.

Americká kinematografie 70. let je dnes zastoupena retrosnímkem Podraz s hudbou Scotta Joplina zaranžovanou Marvinem Hamlishem, který je rovněž autorem partitury k filmu Sidneyho Pollacka Takoví jsme byli. A že má současná filmová hudba rovněž své hrdiny, o tom nás přesvědčí působivá témata Harryho Pottera tvůrce Johna Williamse, jednoho z nejúspěšnějších skladatelů americké historie, který hudbou doprovodil mj. sérii Hvězdné války a bez nějž se hollywoodská produkce ani dnes neobejde. Marně bychom si asi vybavili jméno tvůrce, který má na svědomí nádhernou a tak známou hudbu k Vinnetouovi. Byl to Martin Böttcher, v jehož seznamu převažují dobrodružné a detektivní příběhy německé provenience (např. Derrick).
Do povědomí diváků však proniklo jméno Michaela Kamena (Tři mušketýři) a Johna Powela (Shrek). Autorem hudby k Rockymu je Bill Conti, Červeného draka oděl tóny Danny Elfman. Biografické sportovně-historické drama Ohnivé vozy získalo jeden ze čtyř Oscarů díky Vangelisově hudbě.
 



Fotogalerie/video ukázka




Prague Proms 2011