Francouzská noc

19. červenec 2009 v 19:00 hod.

Obecní dům

Účinkují

Český národní symfonický orchestr
Libor Pešek – dirigent
Jan Hasenöhrl – trubka

Program
Maurice Ravel: La Valse, choreografická báseň
Jacques Loussier: Koncert pro trubku a orchestr
I. Allegro
II. Slow
III. Finale
Camille Saint-Saëns: Symfonie č. 3 c moll op. 78 „Varhanní“
I. Adagio. Allegro moderato
II. Allegro moderato. Presto
/Aleš Bárta – varhany/

Rytmus valčíku – ale hlavně atmosféra Vídně– lákaly Maurice Ravela (1875–1937) už na počátku 20. století, kdy si umínil napsat orchestrální dílo ve formě valčíku na počest Johanna Strausse. Po první světové válce se skladatel k myšlence vrátil a využil zakázky ředitele Ruského baletu Sergeje Ďagileva. Ten sice La Valse odmítl uvést, ale skladba se stala trvalou součástí symfonického repertoáru. Autor popsal „scénář“ těmito slovy: „Vířící oblaka, skrze jejichž trhliny spatříme tančící páry. Opar se poznenáhlu vytrácí a nabízí se pohled na obrovský sál plný lidí kroužících v rytmu valčíku. Scéna se projasňuje, s fortissimem se zažehne světlo lustrů. Císařský dvůr kolem 1855.“

Pianista a skladatel Jacques Loussier (nar. 1934 v Angers) je známý svými jazzovými interpretacemi skladeb Johanna Sebastiana Bacha, jak je prováděl se svým souborem Play Bach Trio založeným roku 1959. Než se trio o dvacet let později rozpadlo, procestovalo celý svět a nahrálo desítky desek, jichž se prodalo přes 6 milionů kopií. Jacques Loussier poté vybudoval nahrávací studio v Provence, kde komponuje hudbu pro akustické i elektrofonické nástroje. Spolupracoval mimo jiné se Stingem, Eltonem Johnem, kapelami Pink Floyd a Yes.

Symfonie č. 3 Camilla Saint-Saënse (1835–1921) patří k nejznámějším dílům tohoto plodného skladatele. Vznikala v tomtéž ovzduší jako symfonie Césara Francka: v letech 1885–6 v Paříži. Sám autor si jí velmi cenil; dedikoval ji památce Franze Liszta – byl to právě Liszt, kdo se zasloužil o velkou popularitu svého francouzského kolegy v Německu, když v roce 1877 inicioval premiéru opery Samson a Dalila ve Výmaru.
Přívlastek „varhanní“ u symfonie, již si u skladatele objednala Filharmonická společnost v Londýně, je poněkud zavádějící. Varhany se uplatňují jen ve druhé a čtvrté části (skladatel tradiční čtyři věty spojil v celky po dvou) a nejsou traktovány jako koncertantní nástroj, slouží k posílení a zvukovému obohacení orchestrálního aparátu. Ten je dále rozšířen o dřevěné a žesťové nástroje, mnoho bicích a dokonce čtyřruční klavír.

Jan Hasenöhrl

Vystudoval HAMU v Praze u prof. Václava Junka. Je laureátem mezinárodních soutěží Concertino Praga a Pražské jaro. V průběhu dosavadní umělecké dráhy působil v řadě souborů a orchestrů (Filmový symfonický orchestr, Orchestr opery ND, Pražský komorní orchestr, Universal Brass, Symfonický orchestr Českého rozhlasu). Od roku 1993 je prvním trumpetistou Českého národního symfonického orchestru. Jako sólista nebo člen hudebních souborů koncertoval téměř po celé Evropě, ze zámořských zemí jmenujme Japonsko, Koreu, Dubaj, Mexiko, USA a pětici států Jižní Ameriky. K jeho nejvýznamnějším počinům patří spolupráce s English Chamber Orchestra (1998) a vystoupení v Chicago Symphony Hall v roce 1998. Jan Hasenöhrl má na svém kontě několik sólových projektů jak pro Český rozhlas a TV 2, tak i profilová CD s Telemannovými a Vivaldiho koncerty, desítky nahrávek komorní a symfonické hudby. Jako skutečně všestranný umělec se též věnuje žánrům méně vážným, jmenovitě swingu a jazzu (CD Brassspy, Swing Party, La Parada a Bílá muleta). Jan Hasenöhrl je zakladatelem Českého národního symfonického orchestru a generálním manažerem agentury ČNSO s.r.o.
 

Fotogalerie/video ukázka