Dvořákova noc

17. červenec 2009 v 19:00 hod.

Obecní dům

Účinkující

Český národní symfonický orchestr
Libor Pešek – dirigent

Program
Antonín Dvořák:
Polonéza z opery Rusalka
Vodník, symfonická báseň op. 107
Antonín Dvořák:
Symfonie č. 7 d moll op. 70
I. Allegro maestoso
II. Poco adagio
III. Scherzo
IV. Finale

Vedle Bedřicha Smetany patří Antonín Dvořák právem mezi zakladatele české národní hudby. Narodil se v Nelahozevsi 8. 9. 1841 do rodiny hostinského a roce 1857 odešel do Prahy studovat na varhanické škole. O tři roky později jej zastihneme u violového pultu orchestru Prozatímního divadla. Ke zlepšení finanční situace mladého skladatele přispělo rakouské státní stipendium, které Dvořák obdržel na Brahmsovu přímluvu, a rovněž kontakt na nakladatele Simrocka, u nějž vyšly první Dvořákovy kompozice. Byly to Slovanské tance, které autorovi zajistily proslulost a zakázky i za hranicemi Čech. Rostoucí sláva umělce, který nikdy neztratil skromnost, víru a oddanost vlasti, jej dovedla až za oceán: v letech 1892–95 vedl konzervatoř v New Yorku a dal americké hudbě řadu významných impulsů. Od roku 1901 zastával tentýž post v Praze. Po Dvořákově smrti (1. 5. 1904) se česká oficiální kultura obrátila k jeho odkazu zády – světový Dvořák byl odsouzen jako konzervativní element ve vývoji moderní české hudby. Dnes už jej nikdo ospravedlňovat nemusí: jeho skladby se těší nesmírné popularitě, jíž se  mu žádný jiný český skladatel nemůže rovnat.


První čtyři symfonické básně, komponované v roce 1896 (Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat a Holoubek), vznikly podle balad z Kytice K. J. Erbena. Podle svých slov usiloval Dvořák o osvětlení jednotlivých postav, jejich povahy a poetické atmosféry a činil tak velice sugestivně na základě charakteristických motivů a jejich transformace. Tragický Vodník je psán na rondovém principu s navracejícími se motivy titulní postavy.


S Vodníkem se setkáme i v opeře Rusalka z roku 1900. Dvořák zde mistrně instrumentačně znázornil svět vodních tvorů v kontrastu se světem lidí. Slavnostní Polonéza z druhého dějství nás zavádí na zámecký ples, kde se osud nebohé Rusalky zpečetí.


K vrcholnému žánru 19. století – symfonii přispěl Antonín Dvořák devíti díly. Symfonii č. 7 d moll u něj objednala Londýnská filharmonická společnost. Čtyřvěté dílo z roku 1885 má temnější atmosféru než předešlá Šestá symfonie, i když mu nechybí ani pokojné lyrické pasáže.
 



Fotogalerie/video ukázka




Prague Proms 2011